ProSrdce.Cz: MUDr. Petr Bouchal
Kardiologická ordinace
Chyba 401: Neautorizováno

Chyba 401: Neautorizováno

Akutní zánět srdce-myokarditida

Příběh mladého zdravého muže, kterého postihla nemoc - zánět srdeční svaloviny - s nejistou prognosou. Poděkování za sdělení svého příběhu patří panu H., dnes již opět zdravému:

Proč čtete tuto stránku? Zřejmě je to reakce na zdravotní problémy související se srdcem vlastním, či někoho blízkého. Zdravý člověk se málo kdy stará o nemoci, případně o to, jak se ta či ona nemoc projevuje.
Můj život ve volném čase byl sport, příroda, oprava rodinného domku kde s rodinnou žiji a když někdy přišly myšlenky na nemoc, bylo to více méně v souvislosti s onemocněním někoho blízkého. Začínám takhle zeširoka proto, že ať se tomu bráním sebevíc, pořád hledám kde se stala chyba. Proto shrnu pár let před nemocí.
Změna režimu mnoha lidem, zvláště vzdělaným, umožnila osobní realizaci a rozvoj. Nám dělníkům pracujícím v těžkém průmyslu, který byl součástí velkých fabrik, ve většině případů přinesla vidinu propouštění a s tím nutně spojený stres. I když se mě tato hrozba vyhnula a provoz, ve kterém jsem pracoval funguje dodnes, jistě své stopy na mě zanechal. Známé přísloví o člověku, který nedoběhl a ještě na něj spadne zařízení, se projevilo v průběhu dalších let. Začínající a vleklá krize po dvacetiletém manželství. Úmrtí otce, s tím jsem se dlouho nemohl vyrovnat. Bylo to pro mě horší než smrt matky, před tehdy již dvaceti lety. Když rok na to onemocněla sestra na rakovinu a za tři roky zemřela, odreagovaní jsem hledal ve výletech na kole.
Najezdil jsem ročně několik tisíc kilometrů a cítil jsem se fyzicky skvěle. Nepřipouštěl jsem si, že občasné problémy s dýcháním, které jsem při vysoké zátěži, nejčastěji na kole začínal pociťovat, by mohly souviset s onemocněním srdce. Spíš jsem je přičítal nějakému počínajícímu astmatu, případně návratu alergické rýmy, na kterou jsem v dřívějších letech trpěl a která jak neočekávaně přišla tak po 10 letech odešla.
I počáteční vyšetření, snad na můj popud, se ubírala tímto směrem a vyšetření na alergologii, EKG, zátěžovém testu, neukazovala na žádné problémy. Zubař také vyloučil možnou souvislost a až na rentgenu plic upozornila lékařka na zvětšení srdce, které snad většinou u sportovců bývá normální. Přesto mně moje ošetřující lékařka doporučila na vyšetření u kardiologa. Bylo to 13. června 2002 (teď jsem si uvědomil že dnes je také 13. června, ale 2004). Výsledek byl pro mě šokující: „významné poškození srdce“. Pravděpodobná příčina - přechozený zánět. Já jsem si na žádný konkrétní nevzpomněl. Ale možná jsem jich měl až příliš.
Život se mi otočil o 180°. Povolených jen 6 km na kole nebo 3 pěšky (myslí to vážně?). Následuje vyšetření srdce sondou v Bohunicích. Měl jsem z něj nahnáno, ale tak jak mě utvrzovali ti, kdo jej měli za sebou, fyzicky skutečně nebolestivé. Potvrdilo se předchozí kardiologické ambulantní vyšetření.
“Hrst“ prášků, které teď denně užívám mně zatím nějaké problémy nedělá, ale je to věc, které jsem se hodně obával a s kterou se jen pozvolna smiřuji. A nejsem si jist, zda se mi to vůbec někdy podaří. Snažím se věci nedělat polovičatě a když se mám rozhodnout volím mezi ano - ne.
Kam tím směřuji? Vybral jsem si důvěřovat v rozhodnutí lékaře. Možná si řeknete, že mi nic jiného nezbývalo. Je to pravda. Mám však na mysli i dodržování doporučené životosprávy.
Jinak nejsem jen příznivec sportu. Velice se mi teď hodí, že se dokážu takříkajíc hrabat v zahrádce, vrtat se v elektronice a nebo něco tvořit na počítači. Chci tím naznačit, že jednostranné zaměření sice rodí mistra, ale většinou jak se říká „nepoužitelného pro normální život" a normální život je bohužel i nemoc.
Vybavením pracoviště ordinace jsem příjemně překvapen a vzpomněl jsem si na slova jednoho lékaře, že "ohmatávačů již máme dost." Řekl to na počátku devadesátých let, po nástupu digitální techniky u nás. Těžko hodnotit lékaře a jeho personál zvláště na jeho internetových stránkách, aby to neznělo podbízivě, ale někdy mám dojem že jsem příbuzný. Ve zdravotnictví platí více než jinde,že peníze jsou základ. Ale na něm stojí to nejdůležitější. Možná mám štěstí na lidi, přístup všech se kterými jsem se v prozatímním průběhu setkal byl skvělý (není to podezřelé?).
Jo, v nemocnici mi jeden mladší lékař dost nešetrně naznačil, že se z toho už nevyhrabu. Přesto mu přeji, aby se z přístupu k člověku vyhrabal on sám. Nám se to srdeční hrabání daří a přeji si,aby to šlo přinejmenším stejně dobře i Vám.
A pokud můžu poradit, když to jen trochu jde, najděte si aktivní zábavu a ze zdravotní hlediska jsem přesvědčen, že jste na správné adrese.
Pan H.

Co k tomu dodat - komentář www.prosrdce:
Karditida je opravdu nemoc, která si nachází často oběti mezi mladšími a zdravými. Jedná se o zánět svaloviny srdce se snížením vypuzovací funkce levé komory. V životě se stav projeví nejčastěji námahovou dušností. Bohužel někdy při velkých fyzických nebo sportovních výkonech i náhlým úmrtím.
K vyjasnění diagnosy je většinou nezbytné provedení katetrizace srdce. V léčbě srdeční slabosti existují dnes tak účinné léky, že může dojít k úplné úpravě funkce svaloviny.
Pan H. dovede popsat , jak nemoc a související obrovskou změnu života snášel, nebo spíše musel zvládnout. Asi se mu to oplatilo. Nemoc, pokud je zachycena zavčas, má naději na vyléčení. Za jak dlouho? Skoro přesně tak, jak popsal - 2 roky.
V méně příznivých případech, kdy nedojde k vyléčení, dojde ke vzniku chronické srdeční slabosti - dilatující kardiomyopathie. Ta se dá také léčit léky. Pokud to nepomůže, je stále možnost srdeční transplantace. Ale to je již jiná kapitola.
Panu H můžeme jen přát, aby nemoc byla již trvale vyléčena.

*/